Mistrovství České republiky žáků s účastí tří reprezentantů našeho klubu proběhlo v Koutech nad Desnou od 14.3 do 18.3.2018. Bylo to mistrovství ve znamení změn a proměnlivého počasí. Již před odjezdem, jsme si přečetli na svazovém webu, že pořadí závodů se změnilo a večer na poradě jsme se dozvěděli, že podle počasí se bude asi dále měnit.

Středa, která byla prvním závodním dnem, byla ve znamení střídavého mrholení a deště ve spodní části areálu a sněžení v jeho horní části. A tak jsme strávili celou dobu na svahu v pláštěnkách kromě vlastního závodu, kdy se děcka svlékli do kombinéz. Tratě v celém areálu byly rozmočené a měkké a nebylo se pomalu kde rozjezdit. V tréninkových slalomech, které pořadatelé postavili podél spodního vleku, se udělala hluboká koryta po průjezdu prvních dvaceti závodníků a nemělo cenu do nich jet víc než jednou. Závodní tratě pořadatelé preparovali salmiakem a dá se říct, že se jim to podařilo docela dobře, i když v řadě bran se postupem času tvořily dost hluboké rýhy a propadliny. Zvláště pro kategorie starších žaček i žáků byly tratě velmi náročné. O tom svědčí fakt, že celkově závod dokončilo méně než polovina závodníků. První kolo se stalo osudným oběma našim chlapcům. Vítek Kejhar chytil špicara v trojbráně ve spodní třetině trati a Marek Dvořák skončil podobně asi o čtyři brány dříve. Pouze Teraza Šerá z našich závodníků zvládla dobře obě kola a v kategorii starších žaček obsadila pěkné desáté místo.
Na čtvrtek přesunuli pořadatelé obří slalom a dobře udělali. Ve zmrzlém areálu nás ráno uvítalo sluníčko a perfektně upravené tratě. První kola všech kategorií se odjela na dobré tvrdé podložce. Teplota během dne stoupala a druhá kola se už jela v měknoucích, ale technickou četou dobře udržovaných tratích. V obřím slalomu nestartoval Marek a druhé kolo nedokončila Terka. Vítek si vybojoval v kategorii starších žáků deváté místo a to hlavně velmi dobrou jízdou v druhém kole. Byl to nádherný den.
Na pátek pořadatelé zařadily vyřazovací závod. Ráno nás opět uvítalo mrholení a v horní části sněžení a k němu i docela silný vítr. Pořadatelé závodní tratě opět prosolili a tentokrát se jim to povedlo opravdu dobře. Tratě vydržely bez vážnějších problémů celý závod. Dopoledne odjeli svůj závod starší žáci a žačky. Vítek skončil na šestnáctém místě a od postupu do finále ho dělilo pouhých sedm setin sekundy. Terce se podařilo do finálové patnáctky probojovat, ale finálovou jízdu nedokončila a skončila tak ještě se dvěma závodnicemi na děleném patnáctém místě. Po obědě za prakticky stejných podmínek jelo svůj závod mladší žactvo. Marek skončil ve druhém kole na dvacátém čtvrtém místě. Pozdě odpoledne přestalo pršet a začalo se ochlazovat. Když jsem se vracel po šesté hodině z porady tak byly louže již zamrzlé a vítr ještě sílil.
V sobotu se jela alpská kombinace. Bylo to poprvé, co pamatuji, že se tato disciplína v žákovské kategorii jela. Byla už zase pořádná zima. Na parkovišti mínus deset a dost silný vítr a poletoval sníh. Docela tvrdé zimní podmínky. Dopoledne se jel super obří slalom. Trať byla promrzlá a po celou dobu závodu v perfektním stavu. Jen o větru, který byl v nárazech dost silný, by se dalo diskutovat a určitě některé závodníky přibrzdil, ale s tím nic nenaděláme. Odpoledne pak byly postaveny dvě slalomové tratě. Jedna pro dívky a druhá pro chlapce. Podmínky byly stále dobré a občas i prokouklo sluníčko. Vítkovi se SG úplně nepovedlo, ale dobrým výkonem ve slalomu se posunul na šestnácté místo mezi staršími žáky. Terka podala vyrovnané výkony v obou disciplínách a skončila na dvanáctém místě.
V neděli jsme se probudili do krásného mrazivého rána (mínus čtrnáct stupňů). Alespoň tak to vypadalo z okna. Všude se leskl poprašek nového sněhu a řídkými mraky prokukovalo sluníčko. Jen k zemi se ohýbající keře a fakt, že během noci vyjížděli místní hasiči asi pětkrát, nevěstily nic dobrého. Nicméně trať pro závod v super obřím slalomu byla připravena a jelo se na prohlídku. Pista byla sice perfektní, ale fakt, že ve střední mírnější části tratě se člověk díky větru občas pohyboval směrem do kopce místo z kopce napovídala, že by závod nebyl regulérní. K tomuto závěru dospěla po prohlídce i jury a závod byl zrušen. Využili jsme tedy podmínek a ještě párkrát se sklouzli po perfektně upravených sjezdovkách a slunečného, ale větrného a mrazivého počasí. Pak už jen naložit a opatrně, aby nás to neodfouklo ze silnice, vyrazit domů.
Co říci závěrem? Asi jen to, že i přes vrtochy počasí se pořadatelům podařilo uspořádat čtyři náročné, ale regulérní závody a bylo to důstojné ukončení letošní žákovské závodní sezóny.

Martin Kejhar