Vážení sportovní přátelé!
V minulých dvou dnech jsme absolvovali dvoudenní Mistrovství Moravy a Slezska žactva ve slalomu a obřím slalomu v Karolince. Po prvním dnu, kdy nám počasí relativně přálo nastalo ze soboty na neděli silné sněžení mokrého sněhu, kterého napadlo více jak 20 cm. Stáli jsme před těžkým rozhodnutím, jak svah upravit, řešení pouze svah rolbovat se ukázalo jako optimální. Štěstí při nás stálo i v tom, že v oblasti Karolinka vydržela i elektrická síť, když v okolí žádné jiné vleky nejely !! Že se kritická situace s elektrickým proudem netýkala jen naší oblasti dosvědčovala kuriosní fotografie z NKZ žactva v Jizerských horách zaslaná Petrem Pokorným, když desítky lyžařů stoupají pěšky s lyžemi na ramenou ke startu. Zde je nutno ohodnotit technickou zdatnost a připravenost lyžařského areálu Karolinka, jehož pracovníci vedení Honzou Dudkem a Markem Cimalou zvládli kritickou situaci s úpravou trati a dopravou závodníků a činovníků na svah v plánovaných termínech na jedničku.
Vícedenní závody, kde je přihlášeno 150 závodníků nezačínají prvním povelem startéra, ale již mnoho dnů předem. Letos se nám díky předsedovi krajské komise alpských disciplin Michalu Trhlíkovi podařilo uzavřít smlouvu všech moravských krajů na sdružení finančních prostředků na tuto akci v celkové výši 24 tis. Kč a mohli jsme poprvé v historii oddílu rozdat činovníkům symbolické odměny za výkon funkce, které ovšem nemohli pokrýt celkově rozsah jejich provedené činnosti. Navíc se podařilo nakoupit z peněz Krajského svazu lyžařů Zlínského kraje 6 ks bezpečnostních „B“ sítích běžně používaných na FIS závodech a to v hodnotě 50 tis. Kč, které stály v ohrožených částí tratě a figurovali při zachycení závodníků při pádu mimo trať. Při těžkém pádu závodnice směrem k vodárně siť sice bezpečně zafungovala, ale zlomenině nohy zabránit nemohla. Zde nutno je nutno ocenit profesionální zásah členů horské služby a fakt, že v areálu byla okamžitě k dispozici náhradní záchranná sada s dalšími saněmi, které byly okamžitě převezeny ke startu, aby závod mohl bez většího zdržení pokračovat.
V našem klubu máme měřící tým v sestavě Igor Vala, David Grůza a Zdeně Obluk , který patří k nejzkušenějším v celém našem lyžařském svazu a účinkuje i letos v měřícím týmu při březnovém světovém poháru ve Špindlerově mlýně. Tento tým doplňovala v průběhu závodu pohotovým hlášením Líba Pokorná a zápisem na tabuli Martina Bambušková. V přípravě dat pro prezentaci se významně podílel Martin Pivoňka, který druhý den převlékl kabát a řídil se svým pomocníkem Liborem Zrubkem závod jako startér. Martin má ovšem i jeden z dalších důležitých úkolů – celou akci hospodářsky v souladu s účetními předpisy likvidovat, což je práce na několik hodin. Existuje i mnohdy opomíjený tým ručního měření nyní v sestavě Martin Kejhar a Martin Novosad o jehož důležitosti se závodníci a jejich rodiče dozví po objevení se prázdného místa na výsledkové tabuli, když není zachycen elektronický čas. Stává se to málokdy, ale pravidla zajištění měření ručního času to vyžadují a naši zkušení měřiči tuto činnost mnohdy za těžkých povětrnostních podmínkách spolehlivě provádí.
K zásadní změně došlo letos ve funkci ředitele závodu, když do této funkce nastoupil Miloš Drápala. Nehodili jsem ho jako výbor jen tak do vody, ale my zkušení funkcionáři jsme se mu snažili především v přípravě závodu pomáhat. Miloš dobře využil svých kontaktů na známé z jiných lyžařských oddílů, kteří nám zejména u brankových rozhodčích a v technické četě velmi pomohli. Rutinní průběh závodu řídil z přehledem a je pro další činnost v této funkci příslibem. Přeji mu v jeho dalším působení mnoho elánu, jsem rád, že se rýsuje nový mladý nadšenec,který by od nás starší štafetu řízení závodů převzal.
Velmi důležitou funkci pro uskutečnění závodu zastávaly Jana Drápalová a Katka Dorotíková, které s přehledem řídili chod závodní kanceláře, vybírali startovné, připravovaly podklady pro výplaty odměn a cestovného peníze vyplácely. Toto vše současně s přípravou diplomů a vyhlášením výsledků. Všechno velmi iniciativně a kreativně. Servis s občerstvením v kanceláři zajišťovala spolehlivě po oba dny Eliška Ekmajerová.
Velmi dobře fungovala technická četa pod vedením Jardy Bambuška, jejíž členové vždy ráno jako první nastoupili do akce, byli pracovití při stahování trati v průběhu závodu a ze svahu odcházeli jako poslední až po úklidu materiálu. Je velmi dobré, že kromě starých matadorů Daneše Fiedlera, Vency Vengláře a Franty Závorky se zde objevují nové tváře.
Zvláštní ocenění zaslouží tým brankových rozhodčích vedených Petrem Maňákem. Tento tým byl téměř z 50 procent obměněn a nastoupili nová děvčata, která jsme o této činnost vyškolili a připravili jim příručky teprve 3 dni před závodem! Své úkoly zvládly velmi dobře a vypořádaly se i z obhajobou svých rozhodnutí před arbitrem nebo rodiči postižených. Tento tým mladých děvčat doplnil v poslední brance osmdesátiletý veterán Julek Vašut. Poslední branka bývá obvykle bezproblémová a dává se těm nejstarším, aby nemuseli stoupat do svahu. Julek se však ve slalomech musel více jak desetkrát zasahovat a závodníky pro chybný průjezd vyloučit!
Chtěl bych poděkovat vedoucímu restaurace „Pod vlekem“ Honzovi Dudkovi za zajištění studené stravy pro všechny rozhodčí (kterých bylo dokonce v sobotu nad plánovaný počet) a poskytnutí zázemí pro ně v klubovně, jakož operativní řešení všech problémů související s technickým zajištěním závodů.
„Last but not least“ bych chtěl poděkovat našemu členovi a věrnému sponzorovi a podporovateli Josefu Valchářovi , která zajistil (jako každý rok) pro tento závod sadu věcných cen.
Jaroslav Trhlík
předseda Ski Soláň z.s.