Slovo předsedy
(předneseno na valné hromadě Ski Soláň 5.12.2018)

Jako každý rok začínám jako předseda našeho lyžařského klubu obecnějším vyjádřením k průběhu minulé sportovní sezóny vcelku, podrobné hodnocení sportovní a hospodářské činnosti ponechám dalším členům výboru v následujících příspěvcích.
V nové struktuře našeho kolektivu existujeme již 17 let a stali jsme se největším a historicky nejúspěšnějším lyžařským spolkem Zlínského kraje. Členská základna se stabilizovala dlouhodobě nad sto členy, naši závodníci dosáhli medailových úspěchů na republikových závodech, dlouhodobě udržujeme za podpory SLČR sportovní středisko mládeže a jako jediný klub našeho kraje jsme byli schopni pořádat závody v alpských disciplinách od veřejných, regionálních až po republikové a mezinárodní závody FIS. Základem pro to byl nadšený kolektiv rodičů dětí závodníků, přízeň kmenových „starých“ členů, kvalitní trenérský kádr a fungující výbor našeho oddílu transformovaného od roku 2014 do formy zapsaného spolku, v terminologii SLČR lyžařského klubu.

Nechci zde zmiňovat dlouhou historii sjezdového nyní alpského lyžování od roku 1961 v Rožnově p.Radh. a její kotrmelce spojené s celospolečenskými historickými událostmi. Podobně jako v naší společnosti dochází i v lyžování v posledních dvaceti letech k částečné privatizaci sportování a to zejména u klubů nevlastnících výrobní prostředky tj. nevlastnících lyžařská střediska produkující zisk jako je to například v LK Bílá. Souvisí to ze zvyšující se životní úrovní naší společnosti a dřív neproveditelnému vzniku soukromých tréninkových skupin financovaných nadšenými rodiči. Navíc lyžařské spolky ztrácejí dříve svou tradiční integritu projevující se bezplatnou činností ve prospěch spolku a zapojením nejen do sportovního, ale i společenského klubového života.
Podívám-li se na naši sportovní činnost: tato probíhá po dvou liniích a to po soukromé, kterou táhne nadšený a aktivní rodič Miloš Drápala a oficiální vedenou trenéry Petrem Pokorným pro žáky a juniory a Martinem Pivoňkou pro přípravku a předžáky. Bohužel se nám během minulých dvou let obě skupiny nepodařilo organizačně skloubit, i když se v nich nyní kategorie překrývají. Rozhodli jsme se proto pro zásadu, co funguje dobře to ponechat, pokud to neškodí celkové činnosti oddílu.
V trenérském kádru je především nutno hodnotit trenérský zápal Martina Pivoňky, který aniž má v tréninkové skupině své děti trénuje celoročně a to v rámci SpS i děti z jiných oddílů. Navíc se aktivně podílí na organizaci námi pořádaných závodů a stará se o hospodářskou stránku našeho lyžařského klubu. Bohužel musím konstatovat, že tato sorta lyžařských nadšenců nezadržitelně vymírá a pokud se v budoucnosti neobjeví další podobní lidé, pak budou lyžovat jen děti movitých rodičů, kteří si budou moci soukromého trenéra zaplatit.
Co se mně týká, tak mne trápí již zmiňovaná integrita našeho lyžařského klubu. V době prehistorie našeho lyžařského spolku spojovalo členy budování vleků a chaty Soláňka, kdy jsme se scházeli při brigádách o rozsahu 100 hodin ročně a společenský klubový život včetně činnosti při pořádaných závodech byl vlastně naším odpočinkem. V posledních letech jsme kvůli nezájmu zrušili Poslední mazání a přebor našeho klubu. Předsilvestra na chatě Soláňka a prázdninové party na Meziříčské se účastní v naprosté většině jen staří členové a nových členů se společenské sdružování jakoby netýká. Při dřívějším pořádání závodů si pamatuji, že se členové o místa v týmu sami hlásili a nemusel je předseda organizačního výboru, jak je to nyní, přemlouvat.
Zábleskem let minulých se jeví aktivita dřívějšího člena našeho výboru Radka Halamíčka, který prakticky samostatně zorganizoval ke konci sezóny úspěšné veřejné závody v paralelním slalomu na svahu v Karolince.
V příštím roce končí čtyřleté volební období našeho zapsaného spolku a s tím souvisí nové volby. Někteří členové nynějšího výboru již nyní ohlásili, že v příštím volebním období s největší pravděpodobností nemíní za současné situace pokračovat a bude potřeba, aby na jejich místa nastoupili především rodiče těch dětí, které mají perspektivu úspěšné sportovní činnosti. Já osobně se mám v úmyslu se soustředit pouze na funkci předsedy Krajského svazu lyžařů a člena pléna dozorčí rady SLČR a svému následníkovi ve funkci předsedy bych pomáhal pouze radou. Záleží na vás všech, jaký chcete náš lyžařský klub mít a jak se zapojíte do jeho budoucí činnosti.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem těm, kteří jako sponzoři k naší činnosti přispěli (blíže ve zprávě M.Pivoňky). Jedná se o:
• Město Rožnov p.Radh. ,které nám ve dvou programech přispělo 76 tisíci korun
• Krajský svaz lyžařů Zlínského kraje ve formě programu MaS-18 podporu 23 tis. Kč
• Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže ve formě grantu „Můj klub“ 82 tis.Kč
• Firma ROBE darem fyzickým osobám 80 tis. Kč, zajistila všechny věcné ceny pro Madeja Cup
• Svaz lyžařů České republiky dotací pro trenéry SpS
Zde bych chtěl upozornit na to, že podání a vyúčtování žádostí na Město Rožnov, Krajský svaz lyžařů a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyžaduje značný objem administrativní práce. Obzvláště po vyšetřování rozdílení dotací na MŠMT je jejich vyřizování velmi administrativně náročné a jejich žadatelé – statutární zástupci našeho spolku za správnost dat osobně zodpovídají.
V neposlední řadě bych chtěl poděkovat vedení lyžařského areálu v Karolince, konkrétně Honzovi Dudkovi, který nám umožnili výborné tréninkové podmínky a zázemí pro pořádání námi pořádaných závodů.

5.12.2018

Ing. Jaroslav Trhlík
Předseda Ski Soláň z.s.